Česká taneční platforma: Rozhovor s Martinou Hajdyla Lacovou

SoloS/Part III., choreografie která byla vybrána na Českou taneční platformu, je tvojí první samostatnou prací, nebo jsi již něco dříve tvořila?
Ano. I když zkoušela jsem choreografovat již na škole. Na konzervatoři jsme dělali studentské choreografie, nic velkého, a vždy jsme pracovali v týmu. Nebyla jsem tedy úplně v roli choreografky. Potom poprvé, co jsem zkoušela skutečně choreografovat, tak to bylo na studijním pobytu v Belgii. Zvolila jsem si tam totiž předmět základy choreografie. Pedagog nám zadal, kolik lidí můžeme k choreografii použít, a jinak jsme si mohli dělat, co jsme chtěli. Takže místo toho, abych se teoreticky  dozvěděla, jak k choreografické tvorbě přistupovat, byla jsem hozená přímo do vody. Vybrala jsem si tedy pět studentů z nižšího ročníku a vytvořili jsme asi šestiminutové dílo, jehož tématem byl člověk a jeho historie, kterou si s sebou nosí, a také motiv jednotlivce a skupiny.