S Markétou Habalovou, Janem Fouskem a Danem Datcuem o chystané premiéře v Brně

Co bylo inspirací pro vaši choreografii?
Markéta Habalová: Toto téma jsem měla v hlavě již delší dobu. Většinou je pro mě inspirací hudba, kterou pořád dokola poslouchám, a mozek si sám vytvoří kostru příběhu, na které stavím pohyby. Někdy se mi zobrazují při poslouchání hudby i konkrétní taneční prvky. Původně jsem chtěla použít hudbu Ravelova Bolera, kterou miluji. Chtěla jsem udělat dějovou choreografii, ale toto dílo v mé fantazii dostatečně nerozvíjelo příběh, protože hlavní melodická linie se opakuje stále dokola. Potřebovala jsem hudbu plnou zvratů, aby mohly vznikat různé situace. Náhodně jsem natrefila na Gershwinovu Rhapsody in Blue. Toto nádherné hudební dílo mě hned zaujalo, protože mi pomohlo můj příběh rozvíjet díky své barvitosti.