
Tanečník, choreograf, režisér, libretista a kritik František Pokorný absolvoval Pedagogickou fakultu UK (1955) a Taneční katedru DAMU (1962). V letech 1961–1969 byl uměleckým vedoucím a zároveň choreografem skupiny moderního tance VUS UK (ve které působili Jiří Kylián, Vlastimil Harapes, Jan Klár, Jan Minařík, Rudolf Papežík a řada dalších) a poté působil čtyři roky v pražském Semaforu. Ve spolupráci s Petrem Weiglem se jim dostalo ocenění Grand Prix d´Italia za baletní film Bludiště moci.
V roce 1971 nastoupil jako šéf baletu do Divadla F. X. Šaldy v Liberci, kde nastudoval přes třicet baletních titulů, např.: Lidská komedie (1971), Rožmberské obrázky (1972), Hledání čistého pramene (1973), Carmen (1974), Pohádka o Honzovi (1975), Raport o stavu tohoto světa (1976), Anna Karenina (1978), Balada o loutkáři (1979), Pantobalety (1980), Zákulisí (1984), Caprichos (1986), Pohádky o Krakonošovi (1988), Špalíček (1990), Sněhurka (1991), Coppélie (1992). V roce 1973 získal u příležitosti Koperníkových slavností ocenění za inscenaci In Medio Vero s hudbou J. Makosymiuka. Jako první choreograf tanečně ztvárnil pro Národní divadlo Praha I. smyčcový kvartet Leoše Janáčka (1978), který o rok později uvedl také v Liberci. Pro ND Praha nastudoval novinku I. Zeljenky Hrdina s Vlastimilem Harapesem v titulní roli. Jako choreograf spolupracoval na desítkách operních, operetních, muzikálových a činoherních inscenacích, v televizi a filmu. V letech 1985–87 působil jako šéf baletu Československé televize. Do dějin české pantomimy se zapsal jako iniciátor Festivalů pantomimy v Litvínově a zejména jako autor pantomimických inscenací pro dvojici mimů Cvoci. V roce 2007 nastudoval František Pokorný s baletním souborem DFXŠ inscenaci Nesnadná cesta k Labutímu jezeru v titulní roli s Vlastimilem Harapesem. Zdroj: DFXŠ