![Grzegorz Moloniewicz (Romeo), Anna Srncová (Sibyla Vaneová), foto: Pavel Křivánek](/fileadmin/foto_regiony/DJKT_Obraz_DG.jpg)
Osmadvacetiletý zkušený tanečník, jehož jméno dvakrát figurovalo také v nominacích na Ceny Thálie, se choreografii věnuje již řadu let. V roce 2012 vytvořil celovečerní baletní inscenaci Sen noci svatojánské. Práce na novém titulu mu přinese opět zcela novou zkušenost. Pro vlastní originální taneční verzi Dorianova osudu sáhl Ševčík k hudební koláži z děl Johanna Sebastiana Bacha a Ference Liszta: „Celý příběh je drama až hororové, jenže takhle jsem to úplně pojímat nechtěl, neměl by to být jenom thriller. Na začátku je velká láska, vlastně celý začátek je romantický, lidé musí uvolněně vydechnout – a tady byla pro mě první volbou Bachova romantická tvorba. Zazní tu např. známá kouzlená melodie Air ze Suity č. 3 D dur. Pak přichází zlom, zvrat duše, který vyžaduje něco tvrdého. Takže jsem hledal u různých autorů, až jsem potřebnou sílu objevil u Ference Liszta.“
Oproti románu se choreograf nespokojil pouze s proměnou Dorianova portrétu, v baletu nese tíži mladíkových hříchů i jeho duše: „Je to určité zdvojení,“ přiznává Richard Ševčík, „to podstatné se odehrává v trojúhelníku Dorian – Obraz – Duše. V důsledku jeho činů se mění duše i obraz, ale personifikovaná Duše může reagovat bezprostředněji, marně burcuje Dorianovo svědomí, trápí se, zmírá…“ líčí autor.
![Pavel Tručka (Dorian Gray), foto: Pavel Křivánek](/fileadmin/foto_regiony/DJKT_Obraz_DG_II.jpg)
Josef Bartos
Thank you for your thoughts. One got stuck in my mind – that passion makes us different from AI. Just yesterday I read…I am a dance critic. I am a member of an endangered species