Inscenace Konec Klementajn, jež bude mít premiéru 24. listopadu 2014 v Paláci Akropolis,  je třetím společným projektem platformy Kolonie, kde vzniká spolupráce performerky a tanečnice Jindřišky Křivánkové, performerky a hudebnice Jany Kozubkové, režisérky Lucie Ferenzové a scénografky Jany Hauskrechtové. Konec Klementajn je třetím, zatím posledním dílem, kdy na počátku tvorby je vždy téma a v průběhu práce vzniká a výsledný tvar ovlivňuje dialog mezi hudbou, výtvarnem, fyzickým divadlem a textem. Autorky formu označují jako autorské divadlo, překračují hranice forem, respektující existenciální otázky současnosti. Tématem Konce Klementajn je manipulace.
Prvním společným dílem umělkyň byla inscenace Lovci, inspirovaná životem a dílem výtvarnic Jitky a Květy Válových. Následoval projekt The Body Present, který se zabýval soudobým ikonismem.
Popis inscenace slibuje mnoho témat a situací: „Od rituálu k technoparty. Osamocen mezi všemi. Tematická skladba o  tom, že existuje spoustu návodů, jak se ve světě vyznat, chovat se v něm a žít spolu s lidmi. A taky o tom, že většina z těch návodů potřebují revizi. Kdo ty návody vytváří a pro koho? Jen málo z nich lze následovat. A nikdy ne slepě. A taky proč tolik potřebujeme vzory chování, metody a rady, jak žít v dnešním světě. Nejsou ty rady čím dál tím banálnější? Komu, čemu a v co věříme, jakým obrazům, zprávám, novinám. Jakým slovům dnes dáváme zapravdu a co vůbec za pravdu považujeme? Nestal se nám náš svět cizím? Nejsme ztracení, hloupí, bezmezně bezradní? A co když to tak někdo chce? Nestali jsme se sami sobě nepřáteli? O tom, že nejistota nikdy nezmizí, a přesto nejsme povinni žít podle návodu. Oratorium o strachu, manipulaci a obrazech dnešní doby.“
Kolonie vznikla jako platforma intenzivní spolupráce, která stále rozšiřuje svou působnost a volně se prolíná s platformou Kartel (Jan Kačena, Michal Hába, Lucie Ferenzová). V současnosti Kolonie zahrnuje ještě inscenace Stíny podle Elfriede Jelinek v Meetfactory, site specific projekt Orient bar (například v pražské kavárně Lucerna) či pohádku pro děti Velký uši. Zdroj: Palác Akropolis