V sobotu a v neděli 22. a 23. ledna se v experimentálním prostoru Roxy/NoD představí se svým sólovým projektem tanečnice Jana Vrána. Sólové taneční představení Sfinga je inspirováno dvanáctihodinovým tancem, který se uskutečnil v listopadu 2010 ve studiu Alt@, pořádaný skupinou Kyklos Galaktikos. Dalšímu autory jsou Lena Kovaříková (kostým, vizuál) a Palo Kršiak (světla). I ve stavu nouze a vyčerpání je tanec jediný prostředek projevu. Je proniknutím do říše, kde se čas stane věčností a míří ke kořenům. Tělo určuje. Tanec i světlo vypráví. Zvuk proměňuje. Tělesné hranice se posouvají. Tanec jako prostředek pro objevení skrytých zdrojů těla na poli vnitřního bojiště. Scénografie vychází z čistého, prázdného a uzavřeného prostoru. Prostor se stává vnějším bojištěm. Toto představení klade stejný důraz jak na formální rovinu tance, tak i na tanec vnitřní.
Jana Vrána vystudovala konzervatoř Duncan Centre v Praze, obor tanec a divadelní tvorba. V rámci studia absolvovala roční stáž na Institut del Theatre v Barceloně. Věnuje se vlastní tvorbě a interpretační činnosti. Byla oceněna na Mezinárodní choreografické soutěži „Cena Jarmily Jeřábkové“. V současnosti je členkou skupiny Kyklos Galaktikos (Proklínání-představení pro 3herce/techniky 2007; Magnet – taneční sólo 2009). Zkoumá rozmanité podoby tanečního projevu. Inspiruje ji stejnou měrou capoeira, breakdance, akrobacie nebo zážitky každodenní tělesnosti. Ve své práci klade stejný důraz jak na formální rovinu tance, tak i na tanec vnitřní.
Zdroj: Roxy/NoD
Josef Bartos
Thank you for your thoughts. One got stuck in my mind – that passion makes us different from AI. Just yesterday I read…I am a dance critic. I am a member of an endangered species