Tantehorse & Jiří Bartovanec: Lessons of Touch v Experimentálním prostoru NoD
zprávy
Představení bude rozděleno do tří částí.
Část první:
„Já a mé tělo, se všemi svými záhyby, křivkami, dutinami, jež se plní a vyprazdňují, rezonují, prohlubují se a smršťují, skládají, natahují a rozevírají.“
Část druhá:
„Já a on, který se ke mně přibližuje, voní ke mně, dotýká se mě prsty, jazykem, myje mi vlasy, smýká se mnou po podlaze, škrtí mě a olizuje, jsem jeho materiál, jeho tělo je mé tělo, vniká do mě až na hranici extáze a pak hryže, škrábe, zarývá do mě nehty. A já mu vše dovoluji, protože vím, že jsem to já, kdo to vše řídí a žene dál.“
Část třetí:
„Já a oni, ti nejprve cizí. Jak se stane, že někdo je cizí a pak už cizí není? Co proto musí udělat? Dát mi pocítit bezpečí? Dát mi nahlédnout do svého nitra? Nechat mě dotknout se jeho ran a jizev a těla, které až doposud mlčelo? Proč mám strach z cizího?“
Na představení navazuje zvuková instalace WHITE ROOM/Lessons of Touch - Trenažér vnitřního zraku a vytěsněné krajiny nevědomí, ve které Matouš Hekela s Miřenkou Čechovou zkoumají propojení zvuku a imaginace, dotyku v akustické formě a jeho působení na diváckou percepci.
Miřenka Čechová dodává: „Žiji v New Yorku, kde se lidé až hystericky bojí intimity. Jsou přátelští, otevření, zábavní, mají sex, ale nedokáží být intimní. Intimita, je téměř zakázané území. Je to moment, kdy jsme zranitelní, kdy se vydáváme druhému všanc. Kdy mu bezmezně věříme. Neustále kolem sebe vidím hesla a slogany o tom, jak člověk má být silný, nezávislý, nemá si nic nechat líbit, má se ozvat, říkat nahlas, co chce a co nechce, bránit si svá práva a svůj prostor. Zvláště u žen, které přebírají role mužů a jsou drsně ambiciózní, na jednu stranu vyzývavé a na druhou stranu neustále ve střehu, aby s nimi nebylo zacházeno jako se sexuálním objektem. Chybí měkkost, laskavost, vnitřní vyrovnaná síla, oddanost a především skutečná lidská blízkost. Provokace něžností. Jsem schopna stvořit intimitu mezi lidmi, kteří se vůbec neznají? Dovolí mi proniknout k sobě blíž. Vpustí mě do svého těla? A přijmou to moje? Jaké emoce to vyvolává? U některých odtažitost, u jiných agresi, u mé matky dojetí. “
Předprodej vstupenek zde.
Zdroj: Experimentální prostor NoD
Diskuze
Přidat komentářMOST POPULAR
-
Message from Marianela Núñez on today's International Dance Day
News -
Anne Teresa de Keersmaeker faces accusations of psychological terror of her troupe
News -
Dance Audiences Grow as Dramatic Funding Cuts Arrive – French Spring Season
Reports -
Corps de Ballet Power! Premiere of Overture at the Berlin Staatsoper
Reviews -
New Dance Context Journal 2024 Opens the Topic of Dance in Public Space
News
Josef Bartos
Thank you for your thoughts. One got stuck in my mind – that passion makes us different from AI. Just yesterday I read…I am a dance critic. I am a member of an endangered species