Tanečnice s charakteristickou vizáží a osobitým projevem, dlouholetá sólistka Laterna magiky Marcela Černačová, zemřela po těžké nemoci 18. dubna 2013 ve věku 72 let. Nepřehlédnutelná osobnost, skvělá tanečnice, člověk s velkým srdcem, taková byla představitelka třeba Sněhové královny Pavla Šmoka a dalších výrazných postav repertoáru Laterna magiky. Pražské publikum ji v posledních letech vídalo v inscenaci baletu Národního divadla Baletománie – jako Marcelku, pravou ruku ředitele.
Scénář Baletománie šitý na tělo udělal z „Marcelky“ jednu z nejoblíbenějších postav inscenace a mezi publikem téměř zlidověly nenapodobitelnou dikcí pronášené „hlášky“ o baletním umění. Objevila se také v komponovaném programu Rodinné album, kde ztvárnila postavu uklízečky v choreografii Through Nana´s Eyes Itzika Galiliho. Ten uváděl balet Národního divadle v letech 2004–2007. Marcela Černačová se narodila 18. října 1940 v Českých Budějovicích. V roce 1961 absolvoval na pražské taneční konzervatoři. Po studiích se stala členkou brněnského baletu (1961–1965), posléze tančila s Baletem Praha, předchůdcem Pražského komorního baletu (1965–1970). Byla sólistkou plzeňského baletu (1971–1974) a v roce 1974 přešla jako sólistka do souboru Laterny magiky, kde tančila až do konce aktivní kariéry a ještě dlouho zde působila jako baletní mistryně a pedagožka. Byla tanečnicí s bezpečnou technikou, výraznou mimikou a komediálním talentem. Z rolí: Schovanka v Plesu kadetů (Brno 1965), Uvaděčka v Nedbalkách (Balet Praha 1965), Stařena v Pia Fraus (Pražský komorní balet 1977), titulní role ve Viktorce (1972), Čertice v Čertu na vsi (1974), v Laterně magice např. Dora a Travička v Pražském karnevalu Václava Kašlíka (1974), Venuše v Kouzelném cirkusu (1977), titulní role ve Sněhové královně (1978) a mnoho dalších. Pro Českou televizi natočila mj. s  Borisem Rösnerem hlavní role tanečního zpracování Bolera Maurice Ravela v choreografii Erny Březinové (1987). V menších tanečních rolích se objevila např. v televizních filmech Jonáš II. aneb Jak je důležité míti Melicharovou (1988) nebo Bílá kočička (1979). „Památku Marcely Černačové se chystáme uctít představením Kouzelný cirkus 8. května, které jí věnujeme,“ dodává šéf Laterny magiky Zdeněk Prokeš.