„Jde o kompozice zosobňující spolupráci lidí při hledání odpovědí, dosti často bez kladení těch správných otázek. Naše hledání sounáležitosti, aniž bychom v prvé řadě náleželi svému pravému já, což nás dříve nebo později vždy opakovaně přivede na slepé místo,“ dodává autorka.
Párovou choreografii Dokola zatančí Jay DeYonker s Dagmar Spain na hudbu Jana Fishera, kterou vytvořila v roce 2013 jako část divadelní hry Dokola (Broad‘s way production), která je adaptací hry od rakouského dramatika Arthura Schnitzlera Le Ronde. Od té doby je tento výstup předváděn i samostatně a díky hlasovým nahrávkám v něm přibylo dalších deset postav. Další párové číslo Yushian, ztvárněné Dagmar Spain a Alessandrem La Roccou na hudbu Tomáše Macha.
Sólový tanec Dagmar Spain That which moves forward… spolu s videem Wayna Wonga vznikl v srpnu 2015 v Lake Studiu v Berlíně. Nejnovější video nahrávka Serafina byla natočená Enzem Andresem Jerezem Arayou a Paulem Schärfem a je doplněná textem Dagmar Spain.
Dagmar Spain (choreografka, tanečnice a herečka) se narodila v České republice, ale posléze s rodinou emigrovala. Své nejrannější studium tance započala ve Frankfurktu. V Německu spolupracovala s tanečními institucemi jako Bremer Tanztheater, kde začala intenzivně spolupracovat s herci. V roce 1990 odešla do New Yorku, kde dokončila svá studia na Tisch School of the Arts New York University. Tam také v roce 2000 založila svou vlastní uměleckou společnost Dance Imprints. Její práce byla prezentována v USA, Kanadě, Německu, Japonsku a České republice. Vrátila se do Čech a posledních 6 let pracovala jako aktivní tanečnice, choreografka a herečka - Amanda v Glass Menagerie od Tennessee Williamse, nebo Striga v Borgia (TV serial) nebo opilá tanečnice v Nosferatu v režii Petera Straughana. Svůj poslední projekt That which moves forward… vytvořila v sídle Lake Studios v Berlíně v létě 2015 a vystoupila s ním společně s klavíristou a hudebním skladatelem Fernandem Oterou v divadle Ponec a na turné po České republice a Bulharsku v říjnu 2015. Fakt, že se nyní natrvalo přestěhovala do Berlína, je pro ni inspirací k jejímu poslednímu videu Serafina, které je odrazem toho, jaké je pro ni žít v Německu po 25 letech.
Alessandro La Rocca po několika letech strávených studiem, vystupováním a výukou vážné hudby a jazzu (vystudoval MA v oboru klavír a komorní hudba a BA v oboru jazz) pocítil potřebu propojit a zkombinovat tyto styly spolu se starou lidovou hudbou různých zemí. Zajímal se o divadelní improvizaci a hudbu. Po setkání s Continuo Theatre v roce 2009 se stal jeho stálým členem. Pracuje zde jako herec, hudebník, učitel a hudební skladatel. Vystudoval operní zpěv na hudební akademii v Parmě a po svých profesních zkušenostech začal vyvíjet osobní přístup k práci s lidským hlasem ve spojení s rytmem, pohybem a hudebností. Je učitelem hlasové a rytmické výchovy a pořádá pravidelné workshop v Continuo Theatre. Od roku 2015 spolupracuje s akademickým divadlem Scuola Teatro Dimitri (Švýcarsko) a AU BB (Banská Bystrica) jako externí učitel. V současné době vyučuje na Divadelní fakultě AMU v Praze.
Jay DeYonker pochází z New Jersey. Absolvoval New York University’s Tisch School s titulem BFA v oboru herectví. V Praze žije již 5 let a v současné době je členem Prague Shakespeare Company.
Zdroj: 2media.cz
Josef Bartos
Thank you for your thoughts. One got stuck in my mind – that passion makes us different from AI. Just yesterday I read…I am a dance critic. I am a member of an endangered species